Něco o mně

Welcome !

Jsem týpek narozený roku Tygra, ve znamení Raka tenkrát, když obzor rozzářil Černobyl . Jméno ? V tisíciletí, kdy hlavní světové komunikační médium je web, postrádá tento parametr svého opodstatnění.

Proč SinKien ? Jde o zkratku, nebo spíše zkomoleninu, jména Henryk Sienkiewicz, jež byl spisovatel původem z Polska. Podnět ke vzniku tohoto pseudonymu vznikl z díla Quo Vadis, za které roku 1905 obdržel Nobelovu cenu za literaturu. Jedná se o křesťanský román, který popisuje situaci v Římě za vlády císaře Nerona. V kostce jde o to, že dle legendy větu “Quo Vadis, domine ?” položil sv. Petr Ježiši Kristu během svého odchodu z Říma. Na otázku (v překladu) “Kam kráčíš, pane ?” údajně Ježíš odpověděl “zpět do Říma, když Ty opouštíš můj lid”. Pointa je v tom, že takovou otázku si pokládám taktéž…a jistě i mnoho dalších lidí…kam kráčím ? Jenže, oproti Ježíši, já to nevím. Jsem ten typ člověka, který věří na osud a předurčení. Zkrátka, věřím, že někdo někdy někam napsal, co se mi má stát, kdo se mi má postavit do cesty, kdo mi má naházet klacky pod nohy. A protože si můžu jen domýšlet, a tedy nevím, zbývá mi pouze se ptát.

Pokud bude někdo googlit mou přezdívku, narazí na přídomek “Deathangelist“. Jeho pointa tkví ve faktu, že jsem milovník a vyznavač tzv. “Tripple D Metalu“. Jedná se o spojení slov Death a Evangelist. Death, protože miluji Death/Dark/Doom metal, a Evangelist jelikož pokládám tento styl za své evangélium. Z výzkumu je známé, že tento druh hudby poslouchají převážně inteligentní lidé, kteří hledají složitost, techniku, vyspělost, naléhavost, dravost, surovost, melodičnost…dalo by se pokračovat ještě velice dlouho. Miluji takovou hudbu, protože zná recept na jakoukoliv mojí náladu. Je to tvrdá hudba, je to temná hudba, je to melancholická hudba…ale umí být i romantická a zamilovaná.

Když je řeč o hudbě, v mládí jsem ji prakticky propadl. Jakmile jsem poprvé v 5ti letech uviděl živák Queen z Wembley, věděl jsem jakým směrem se budu ubírat. Tehdy jsem začal hudbu nejen aktivně poslouchat, ale hrát na bicí a později na kytaru. Místy jsem zkoušel i klavír, avšak díky jeho povaze (tedy rozměrům samotného nástroje) jsem se mu nemohl věnovat nikterak vážně. Jsem primárně bubeník, aktuálně působící v hardrockovém uskupení VAR. Kytaře se věnuji jako samouk, když nemam nic jiného na práci a ke klavíru mám v plánu se jednou vrátit. Nehraju sice nic metalového, ale mám sen že jednou budu .

Další koníček, kterém jsem již tenkrát propadl jsou počítače. Může za to můj otec, protože kdysi přivezl domu Commodore C128. Hrával jsem si s BASICem, cca v 6ti letech jsem napsal svoji první kalkulačku, kterou se mi povedlo uložit na magnetofonovou pásku s pomocí manuálu v němčině, který mi věnoval jeden kamarád mého strýce…zažil jsem ten přerod počítače připojeného koaxiálním kabelem k televizi ve 286ku s monochromatickým CRT monitorem až k dnešním 6ti jádrovým procesorům a LED LCD panelům. V15ti jsem ve Visual Basicu 6.0 napsal software, který můj otec používá dodnes k řízení autoservisu. Tento vývoj udal směr mým studiím po střední škole, stal se ze mě čistokrevný programátor. V současné době se specializuji na technologie Microsoftu (.NET a C#), ale postihla mě i Java, PHP, C/C++, Pascal a Python. Řadím se tedy mezi developery ve vyšších programovacích jazycích s primárním zaměřením na MS technologie.

Nyní tedy laskavý čtenář ví, že jsem muzikant postižený digitální dobou. Avšak, k počítačům se váže ještě jeden, v komunitě programátorů rozšířený, koníček. Z vysvětlení vzniku mé přezdívky je možná patrné, že mám v oblibě literaturu…je tomu tak. Žiji sice v binárním věku, ale i tak nepohrdnu papírovou knihou. Neznám člověka, který by se věnoval  počítačům a neměl rád sci-fi, či fantasy. Asi nikoho nepřekvapí, když se veřejně přiznám k oblibě ságy Stargate, Akt X, NCIS, Krajních mezí,  Tolkienových Pánů Prstenů či Hobita, Sapkowského Zaklínače a jim podobných. Co z uvedeného vyplývá ? Že i rád trávím svůj čas hraním videoher…převážně tedy těch, ze žánru RPG. Naprosto kultovní záležitostí se pro mě stal Metal Gear Solid ve vydání jak na PlayStation tak pro PC. Z těch novějších počinů bych zmínil zatím dva díly Mass Effect…to je jediná hra, která u mě dokázala vyvolat stejnou závislost a touhu po opakovaném dohrání jako první Metal Gear Solid. Protože jsem se při svých studiích potkal s vývojem her na platformě XNA, pořídil jsem si konzoli XBOX – dnes hraji hry jen a pouze tam primárně kvůli komfortu (kdo by nechtěl při hraní ležet na sedačce ?)

Závěrem, protože jsem v určitých měřítkách “normální” člověk, konečně mi osud přivedl do života úžasnou přítelkyni, jež oplývá skutečně obrovským srdcem, pochopením a trpělivostí. Já nejsem dokonalý člověk, mám své mouchy a jsem si jich vědom, ale ona má ten dar, že i přesto se na mě dokáže každý den usmát a vlít mi do žil novou, čerstvou a pozitivní energii. Ona dala mému žití smysl. Díky ní vidím svou, ač nejistou, budoucnost v barvách neomezených škálou šedi. Patří jí mé srdce a můj obrovský dík za to, jaká je a za to, že je, protože pro mě znamená nevýslovně moc.

Další nesmírný dík patří mým rodičům. Mám to štěstí, že mám oba rodiče a i když jim občasně takříkajíc lezu na hrb a nechovám se nikterak mile, vím, že za mnou budou stát ať učiním jakékoliv rozhodnutí. Jsou to úžasní človíčkové, stejně jako mé dvě sestry. Když to vezmu kolem a kolem, jsem šťastný člověk, hlavně kvůli těmto 5ti osobám. Ze srdce děkuji za to, že jste !

Tento blog vzniká na základě mého přesvědčení, že mám světu co říct. A je pravdou, že bych toho chtěl světu říct hodně, jelikož jsem toho již vcelku dost zažil a vyzkoušel. Veškeré články jsou proloženy mým subjektivním pohledem na dané téma a pokud někdy některého čtenáře urazí, omlouvám se. Současná společnost je svým způsobem úzkoprsá (neslaví se Halloween, neposlouchá se metal, lidé co rozumí počítačům jsou “divní”, romové se dokáží přizpůsobit, politici jsou poctiví etc.), mě to irituje a proto o tom a nejen o tom chci psát…